Hraju stolní fotbal

Musím se dnes přiznat k jedné věci, kterou o mě ví jen mí skutečně dobří přátelé a známí, kteří to zažili na vlastní kůži. Nikdy mi moc nešel hrát stolní fotbálek. Je to prostě tak. Já vím – super hra, je to v každé hospodě, když se sejde parta, nic lepšího se nedá hrát…. Ale já na to vždycky byl tak nějak levej. Nestíhal jsem včas s tím brankářem hnout tak, aby dojel tam, kam má a prostě byl děravej, v útoku moje metoda „protáčet za každou cenu“ taky moc úspěchů neslavila, přestože jsem točil vždy zuřivě, skóre to příliš nenavyšovalo. 

Žít se s tím dá, ale já chtěl víc. Chtěl jsem být nejlepší a na turnajích vyhrávat rundy. Ale nešlo to. Bylo jasné, že bude zapotřebí začít trénovat a jít poctivě do sebe.

Takže jsem šel do toho a pořídil jsem si tenhle stolní fotbal. Pohodová skládací domácí záležitost! Myslel jsem, že nejlevnější bude tak za tisícovku, ale ve chvíli kdy jsem po nějaké době pátrání na netu našel tuto záležitost za třetinu, nebylo o čem váhat a do dvou dní byl fotbal doma. Složení vyžadovalo oprášit kutilské schopnosti a podívat se jak to do sebe napasovat (ještě jsem tuto aktivitu od té doby několikrát zopakoval, při převozu na chatu, a na jednu party – o té ale snad zase někdy jindy), nicméně dal jsem ho do kupy a začal trénovat se vzdálenými i bližšími příbuznými, pak s přítelkou, následně s lemrami mé úrovně… Až jsem se odhodlal a po dlouhých hodinách tréninku vešel do ringu v naší místní hospůdce střediskové. A – v kombinaci s taktickým opitím soupeře…. 6:4 přátelé, hned na poprvé jsme si je podali“

Konec sportovní vložky, díky za pozornost a nashle zas někdy příště.. Jdu si kopnout do míča 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *